|
|
Pohled učitelů ZŠ na současnou mladou generaci
PEŠKOVÁ, Petra
Cílem bakalářské práce je přiblížit téma mládeže a zmapovat, jaké názory mají učitelé ZŠ učící na venkově a ve městě na současnou mladou generaci. Smyslem práce je ozřejmit, jaké vnímají učitelé u mládeže hodnoty a jak znají a rozumí postojům a subkulturám současné mladé generace. Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část práce je zpracována na základě aktuální literatury a zabývá se následujícími tématy, mezi která patří učitelé ZŠ, charakteristika mladé generace a hodnotová orientace mládeže, kde je zmíněn také vliv moderních technologií a rodiny na její utváření. Téma subkultura mládeže se zabývá např. rizikovostí subkultur a post-subkulturní érou. V praktické části práce autorka pomocí kvalitativního výzkumu mapuje, jak vybraní učitelé ZŠ z města a venkova vnímají hodnotovou orientaci dnešní mládeže a jak se staví k jejím subkulturám.
|
|
|
Fenomén rokenrolové subkultury mládeže ve Spolkové republice Německo
Wiedermannová, Ida ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze fenoménu západoněmecké rokenrolové mládeže. Cílem práce je zhodnotit fenomén rokenrolové mládeže v kontextu modernizačních změn v 50. letech 20. století ve Spolkové republice Německo. Autorka si klade otázku, v čem spočívalo protestní chování rokenrolové subkultury a jak tyto projevy rezonovaly v západoněmecké společnosti. Nejprve je nastíněna společenská situace v 50. letech. Dále je pojednáno o západoněmecké mládeži vyrůstající v poválečném období rekonstrukce válkou zničené země a také v éře hospodářského růstu, nástupu konzumua vlivu kulturního průmyslu z USA. Hlavní část se zaměřuje na znaky rokenrolové subkultury v SRN, popisuje a udává příklady nepokojů mládeže, které v letech 1956-1958 šokovaly západoněmeckou společnost. Následně jsou zmíněny reakce společnosti na fenomén rokenrolové mládeže. Závěrem se práce zabývá ústupem rokenrolové subkultury mládeže z veřejného dění v souvislosti s utichnutím vlny nepokojů a etablováním nové kultury teenagerů. Rokenrolová mládež sehrála značnou roli v modernizačním procesu společnosti při přijetí moderní masové konzumní kultury na přelomu 50. a 60. let.
|
|
|
Subkultura mládeže: Skauting v kulturologické reflexi
Rambousková, Anna ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Opletalová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou fenoménu skautingu, který zkoumá jako subkulturu. Snaží se odpovědět na otázku, zda skauting je či není subkultura a tím přispět k hlubšímu porozumění skautingu samotného. V první části jsou definovány pojmy kultura, subkultura a subkultura mládeže. Následuje část představující českou skautskou organizaci Junák - svaz skautů a skautek ČR. Využívá k tomu obecné struktury instituce, jak ji navrhl Bronislaw Malinowski. Stěžejní částí práce je výzkum zabývající se sebeobrazem skautů jako jedním z důležitých prvků každé subkultury. Zjištěná data jsou srovnávána s myšlenkami zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella. Konkrétně se pracuje s tématy, jako jsou normy skautů, typické předměty a činnosti, přednosti či nedostatky skautů. Ve druhé části výzkumu je zvláštní pozornost věnována skautským vůdcům, kteří jsou klíčovými postavami v procesu předávání skautských hodnot. Na základě výzkumu a předchozí teoretické analýzy je v závěru polemizováno nad tím, skauting označit jako subkulturu a v jaké míře. Klíčová slova: skauting, subkultura, subkultura mládeže
|
|
|
Specifické rysy chování a komunikace adolescentů
Machková, Klára ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zakládá na teoretických poznatcích z vývojové psychologie se zaměřením na období adolescence. Cílem práce je popsání specifických rysů adolescence jakožto svébytné vývojové etapy, která s sebou přináší typické chování a typické komunikační rysy projevující se zejména v oblasti lexika. Vedle charakteristiky intelektuálního vývoje se práce zaměřuje na analýzu jazyka, na specifičnost komunikačních norem dané subkultury. Teoretická východiska jsou v práci ověřena empirickým výzkumem, a to vyhodnocením dotazníku i analýzou auditivních nahrávek, videonahrávek a písemné komunikace adolescentů. Závěr práce akcentuje relevanci pojmu subkultura mládeže se zjištěním, že atributem současné mládeže je specifické lexikum, které utužuje vrstevnické vztahy.
|
|
|
Mládežnické subkultury, životní styl a hodnotový systém jejich sympatizantů
VOŘÍŠKOVÁ, Barbora
Cílem této bakalářské práce bude analýza problematiky subkultur mládeže, životního stylu a hodnotového přesvědčení mladých lidí, kteří se kolem těchto skupin pohybují a považují se za jejich reprezentanty či sympatizanty. Problematika je aktuální v tom kontextu, že tyto subkultury jsou v České republice poměrně málo zmapovány. Neexistují ani systematické studie, které by souhrnně analyzovaly životní styl nebo sociální a hodnotovou orientaci jejích stoupenců. V této bakalářské práci bych se tedy chtěla na tyto aspekty zaměřit. Východiskem teoretické části bakalářské práce bude vymezení klíčových pojmů v kontextu dané problematiky. Dále charakterizuji adolescenci jako specifické vývojové období, popíšu životní styl a hodnotový systém mládeže, školy pojednávající o subkulturách mládeže a na konec teoretické části uvedu popis vybraných subkultur mládeže s větším důrazem na ty z nich, které jsou východiskem pro praktickou část této práce. Náplní praktické části bude deset polostrukturovaných rozhovorů, které povedu se zástupci vybraných subkultur mládeže. Bude se tedy jednat o kvalitativní výzkum, který je podle mého názoru s ohledem na tuto tématiku vhodnější, protože umožňuje hlubší vhled do problematiky. Subkultury mládeže, které jsem vybrala, jsou hooligans, metal, skate, meatheads a hráči počítačových her. Výzkumným vzorkem je deset respondentů, od každé subkultury dva, které jsem získala díky známostem ze svého okolí a komunikaci přes sociální sítě.
|
|
|
Vybrané módní styly mládeže související s rizikovým chováním
RIGANOVÁ, Veronika
Název mé bakalářské práce je Vybrané módní styly mládeže spojené s rizikovým chováním. U mládeže je hodně důležitá úprava zevnějšku. Úprava zevnějšku je prostředek k vyjádření identity, tímto způsobem dospívající sděluje svému okolí, kým se cítí být. Jelikož se mladí lidé chtějí odlišovat jak od svých vrstevníků, tak dospělých, vyjadřují to nejenom určitým stylem oblečení ale i chováním. Díky tomu mládež často vstupuje do různých subkultur. Subkultura se dá charakterizovat jako kultura dílčí skupiny, která se více nebo méně odlišuje od převládající, většinové a ?oficiální? kultury. Subkulturu tvoří skupiny lidí, kteří sdílejí zvláštní hodnoty a normy, v nichž se rozcházejí s dominantní nebo mainstreamovou společností. Se subkulturami bývá často spojeno různé rizikové chování. Rizikové chování je jev ohrožující společnost napříč všemi kulturami. Ohrožuje zdraví vývoj mladistvého, jak po stránce biologické, psychické a sociální. Cílem mé bakalářské práce je popsat vybrané módní styly mládeže, jejich specifika a znaky v návaznosti na rizikové chování jednotlivých subkultur. V teoretické části jsou popsány vybrané subkultury mládeže, jejich historie, životní styl, hodnoty, typické oblečení Také je zde stručně popsáno rizikové chování, které se v subkulturách vyskytuje. V praktické části jsou vymezeny cíle práce a je zde popsán vlastní výzkum, včetně diskutování zjištěných výsledků s poznatky jiných autorů, které uvádí teoretická část. Vlastní výzkum byl proveden kvalitativně metodou dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru s respondenty z řad subkultur mládeže. Z výsledků bakalářské práce lze rozpoznat, že rizikové chování se ve vybraných subkulturách vyskytuje. Ve všech subkulturách se vyskytuje zneužívání návykových látek, jednalo se především o alkohol a marihuanu, která se ovšem vůbec nevyskytovala v subkultuře emo. V subkultuře skinhead se někteří respondenti hlásili k pravicovému extremismu a násilnému chování. Oproti tomu v punkové subkultuře byly příklony k levicovému extremismu a násilnému chování daleko menší. Co se týče hip hopové subkultury a graffiti. Z vybraného vzorku se pouze 1 respondent graffiti věnuje a doposud neměl problémy s policií. Lze tedy usuzovat, že hip hop a graffiti již spolu tolik nesouvisí, jak tomu bylo na začátku, kdy sem tento styl začal pronikat. U gothic subkultury se nepotvrdilo, že sebepoškozování existuje, jako subkulturní norma. V této subkultuře se objevili více než v ostatních subkulturách tělomodifikující praktiky, také se zde vyskytoval satanismu, respondenti ale odmítají jakékoliv spojení s násilnými praktikami, které bývají se satanismem spojovány (týrání zvířat apod.). U emo subkultury se potvrdilo sebepoškozování. 3 respondenti ze 4 s ním mají zkušenosti. Z nichž 2 respondenti začali se sebepoškozováním díky tzv. emo pravidlům, Které se snažili dodržovat, když s tímto stylem začínali. Všichni ze subkultury dodávají, že sebepoškozování se stylem nijak nesouvisí, sebepoškozování není jednou z norem subkultury a také dále vyjadřují odpor vůči těmto tzv. emo pravidlům. Je nutné dodat, že tyto emo pravidla vytvořil člověk, který nepatří do subkultury. Všichni respondenti, kteří se účastnili výzkumu, udávají větší či menší problémy kvůli svému stylu a to i v běžném životě (škola, práce, rodina). Myslím si, že je to díky zkresleným informacím převážně z medií. Výsledky mé práce mohou posloužit jako podklad pro další výzkum, mohou být použity při výuce této problematiky a samozřejmě mohou být využity v rámci efektivní primární prevence.
|
host ::
RSS.